Archeologie 21. století. Vědci z Plzně využívají drony, 3D tisk i laserové skenery

Studium na filosofické fakultě jen s křídou a tabulí? Tak to ani omylem! Vědci a studenti z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni mají k dispozici nejmodernější technologie, které jim pomáhají nahlédnout do minulosti způsobem, o kterém si dřívější generace archeologů mohly nechat jen zdát. Díky přístrojům za zhruba 13 milionů korun mohou digitálně dokumentovat naleziště, vytvářet 3D modely artefaktů i celých krajin, nebo pomocí dronů odhalovat skrytá archeologická naleziště.

V rámci jednoho z projektů tým pod vedením Petra Krištufa se zaměřuje mimo jiné na vývoj rituálních míst v krajině. Využívá přitom například 3D modelování a analýzu chemického složení půdy. „Věnujeme se vývoji a vnímání rituálních míst, kdy jednou z takových oblastí je i okolí hory Říp. To prošlo za poslední tisíciletí výraznými proměnami, které zcela změnily kdysi posvátnou krajinu předků a duchů v zemědělské srdce České republiky. Dnes jsme schopni vytvořit digitální modely již zaniklé krajiny a porovnávat je s dalšími daty, například chemickým složením půdy. To nám odhalí sídelní strategie našich předků,“ vysvětluje Krištuf.

Digitální technologie však nejsou využívány jen pro výzkum pravěkých období. Archeologové z Plzně se zabývají i nedávnou minulostí, například tím, jak se česká krajina proměňovala během nacistické okupace a komunistické totality. Drony, laserové skenery i specializovaný software umožňují zaznamenat a vizualizovat i tyto méně tradiční archeologické vrstvy minulosti.

„Během posledních patnácti let se v České republice zformovala archeologie modernity, která se v současnosti řadí k nejdynamičtěji se rozvíjejícím specializacím oboru na národní úrovni. Katedra archeologie ZČU stojí od počátku v čele takto koncipovaného výzkumu v Evropě,“ říká vedoucí katedry Pavel Vařeka, který spolupracuje s Akademií věd ČR i Univerzitou Karlovou.

Technologické zázemí nového centra je působivé – nechybí drony s technologií LiDAR, bezpilotní letouny schopné snímkovat rozsáhlé plochy při jediném přeletu, laserové skenery, 3D tiskárny, měřiče GPS a další zařízení, která umožňují detailní zkoumání i těch nejméně dostupných oblastí. Například pomocí tzv. porostových příznaků mohou odborníci lokalizovat objekty ukryté pod vegetací – třeba dávno zaniklé stavby.

Podle vedoucí Centra digitální archeologie Lenky Starkové se díky novému vybavení podařilo vytvořit špičkové pracoviště s evropskými ambicemi. „Podařilo se nám vybudovat pracoviště, které nyní svým vybavením, personálním zázemím i know-how může směle konkurovat podobným týmům v celé Evropě. O tom svědčí i naše zapojení do mezinárodních projektů,“ říká Starková, která sama zkoumá krajinu v iráckém Kurdistánu po genocidě al-Anfal. Na projektu spolupracuje s Univerzitou Palackého v Olomouci.

Centrum navíc slouží i studentům navazujících magisterských a doktorských programů. Už nyní se zapojují do terénních výzkumů a mohou díky tomu pracovat s technologiemi, které patří ke světové špičce. Financování centra zajistily především programy PhD Infra ZČU a NPO 3.2.1.

Do budoucna chce tým kolem Centra digitální archeologie nejen dále rozvíjet výzkum a výuku, ale také prohlubovat spolupráci s dalšími vědeckými institucemi a vytvořit široký multioborový tým. Cílem je nabízet klientům komplexní řešení v oblasti aplikované archeologie a stát se zároveň mezinárodním centrem odborného setkávání. „Stejně tak chceme ale být místem, které propojuje badatele z celého světa. Začít chceme organizováním mezinárodní konference Aerial Archaeology Research Group v roce 2026,“ uzavírá Lenka Starková.

zdroj: Západočeská univerzita