Dobrá zpráva ze Šumavy: Přibývá velkých stromů a lesy jsou pestřejší
23 listopadu, 2024Šumavské lesy zažívají významné změny. Díky přístupu, který kombinuje principy bezzásahovosti a promyšlené péče o lesní porosty, se jejich stav výrazně zlepšuje. Studie ukazují, že se zvyšuje druhová pestrost, přibývají mohutné stromy, narůstá množství tlejícího dřeva, a přirozená obnova mladých stromků zůstává bohatá. Struktura lesů se přitom stává různorodější než v minulosti.
Tato zjištění přináší výsledky Velkoplošné statistické inventarizace lesů, která probíhala na 172 plochách Národního parku Šumava. Šetření navázalo na podobné studie z let 1999–2002, 2013–2014 a 2019. Ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený k tomu uvádí: „Inventarizace nám přinášejí ucelený obraz o stavu šumavských lesů a jejich dlouhodobém vývoji. Ať už jde o oblasti ponechané přírodním procesům, nebo části, kde Správa parku zasahuje, celkový trend je jednoznačně pozitivní.“
Les odolává výkyvům i katastrofám
Šumavské lesy od roku 1999 čelily mnoha výzvám – gradacím kůrovce, silným vichřicím, jako byl orkán Kyrill, nebo epizodám sucha. Přesto se ukazuje, že jejich ekosystém je schopný přirozené regenerace. Počet mladých stromků dosahuje 8 500 jedinců na hektar, přičemž mnoho z nich dorůstá do stromové výšky. Velké stromy, jejichž kmen přesahuje tloušťku 62 cm, se počítají na více než 300 000.
Lesní porosty se stávají prostorově, výškově i věkově různorodějšími, což je typické pro přirozené lesy. Pavel Hubený dodává: „Významně se zvýšil podíl smíšených porostů – z 27 % v roce 2000 na více než 51 % dnes. Klíčové druhy dřevin jsou zachovány a přibývá pionýrských druhů, jako je vrba jíva, jeřáb ptačí nebo olše.“
Bezzásahovost přináší své ovoce
Na 43 % území parku dnes probíhají přirozené procesy bez zásahu člověka. Na dalších plochách se záměrně ponechává až 60 m³ tlejícího dřeva na hektar. Tato strategie nejenže podporuje přirozenou obnovu, ale také obohacuje půdu a zlepšuje odolnost lesů vůči klimatickým výkyvům.
Podle Hubeného jsou výsledky jasným důkazem správnosti přístupu Správy parku: „Po čtvrt století dat vidíme, že ponechání lesa přírodním procesům nevede k jeho destrukci. Naopak, lesy se regenerují a znovu získávají svou přirozenou krásu.“
Směřování k budoucnosti
Inventarizace zároveň ukazuje, že Šumava si zachovává svou typickou lesní krajinu. Smrk zůstává dominantní dřevinou, přestože jeho podíl postupně doplňují další druhy. Správa NP Šumava plánuje dále navyšovat bezzásahová území až na 75 % rozlohy parku.
„Šumavské lesy zůstávají tím, čím byly – lesy našich předků, básníků a malířů. Je to příroda, která se dokáže obnovit sama, pokud jí dáme prostor,“ uzavírá Hubený.
Tento vývoj je důkazem, že ochrana přírody a bezzásahový režim nejsou pouhým experimentem, ale cestou k zachování jedinečného přírodního bohatství Šumavy.
zdroj: Jan Dvořák, Národní park Šumava