Jak živé jsou mršiny na Šumavě a jakou řečí hovoří šumavské stromy? Šumavská mozkovka zná vítěze

Už pojedenácté uspořádala Správa Národního parku Šumava soutěž o nejlepší populárně naučný článek popisující výzkumy na území Šumavy. Jmenuje se vtipně: Šumavská mozkovka. Vůbec poprvé se o čtenářské hlasy ucházely i týmy německých odborníků, které prováděly výzkumy na Šumavě a v Bavorském lese.

Letošní ročník reprezentovalo pět článků. Čeští vědci a výzkumníci Vladimír Dvořák a Zdeněk Faltýnek Fric popsali monitoring motýla okáče stříbrookého v článku nazvaném „Fešák z rašeliniště“. Dvojice Ivana Vašíčková a Pavel Šamonil představila rozdílnost stáří stromů na německé a české straně Šumavy v článku nazvaném „Hovoří stromy na bavorsko-českém pomezí stejnou řečí?“ A poslední český autor v mezinárodní soutěži, Vladimír Pohorecký představil úžasný fenomén triangulačních věží, které se vyskytovaly na Šumavě, v soutěžním článku s názvem „Některé triangulační věže v oblasti CHKO Šumava“.

Dva články poslali do soutěže němečtí výzkumníci. Paul Hien a Christoph Heibl seznámili čtenáře s jedinečnými plazy v článku „Jaké jsou šumavské zmije obecné?“ Druhá německá dvojice Christian von Hoermann a Jens Schlüter poutavě informovali o výzkumu mršin v Národním parku Bavorský les v článku „Posmrtný život“. Oba soutěžní články pak přeložil koordinátor česko-bavorské spolupráce NP Šumava a Bavorský les Pavel Bečka.

„Právě článek o tom, jak „živé“ dokážou být mršiny různých lesních zvířat, zabodoval. Dohromady získal 45 hlasů. Atraktivně popsaný výzkum, v rámci kterého se v Německu potvrdil návrat supů bělohlavých, ale nakonec nezvítězil. Na druhé místo ho odsunula dvojice Ivana Vašíčková a Pavel Šamonil,“ představuje první dva nejvíce hodnocené články mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Článek dvojice vědců z odboru ekologie lesa Výzkumného ústavu pro krajinu seznamuje čtenáře s výsledky dendrochronologickou analýzou 9000 vývrtů ze stromů tzv. staré části NP Bavorský les. Díky tomu, že existuje více než 3000 analyzovaných vývrtů z české části Šumavy, mohli tito vědci porovnat, zda se starší stromy nacházejí v Česku nebo v bavorské části Šumavy. Pro tento článek hlasovalo 54 čtenářů.

„Na třetím místě se s došlými 38 hlasy umístil článek popisující triangulační věže na některých částech Šumavy. Čtvrtou příčku s 30 hlasy vybojoval článek popisující monitoring zmije obecné a 25 hlasů podpořilo článek „Fešák z rašeliniště o okáči stříbrookém,“ doplňuje Jan Dvořák.

Populárně naučné články hodnotí také odborná porota složená ze zástupců všech čtyř národních parků České republiky.

O vítězi hlavní ceny, keramické Šumavské mozkovky, kterou vytvořili žáci základní školy v Borových Ladech, letos rozhodlo 192 hlasujících. V rámci slavnostního vyhlášení autoři soutěžních článků vylosovali tři hlasující: Davida Hoše a Ondřeje Mareše, kteří získávají věcné ceny a Otto Schwarze, který získává víkendový pobyt pro dvě osoby na Kvildě v ubytovacím zařízení Správy NP Šumava.

zdroj: Národní park Šumava