Myslivecká burza se vrátila do Rokycan
Myslivecká burza v Rokycanech, foto: Pavel Moulis
Myslivecká burza v Rokycanech, foto: Pavel Moulis

Myslivecká burza se vrátila do Rokycan

18 června, 2023 0 Od Pavel Žižka

Rokycanští ochránci přírody, provozující od roku 1990 záchrannou stanici živočichů pro oblast Berounska, Hořovicka a Rokycanska, se netají spoluprací s myslivci i sokolníky. Pravidelně navštěvují akce těchto organizací a snaží se jejím členům všemožně pomáhat a podporovat myšlenku spolupráce „zelených“ organizací. A možná právě proto se již osmým rokem konala v sále Restaurace Na Střelnici v Rokycanech myslivecká burza. Po roční přestávce se opět vrátila do Rokycan a její novinkou bylo i myslivecké menu připravené místní restaurací, která patří k nejvyhledávanějším v Rokycanech a širokém okolí.

Vstup pro prodejce byl již od osmi hodin, pro ostatní od devíti. A že bylo na co se dívat, o tom svědčí i přítomnost téměř dvou stovek lidí, kteří přišli nejen nakoupit, ale i podpořit rokycanské ochránce přírody.

Ti, kteří dorazili, nelitovali. Měli totiž možnost nakoupit nejen věci staršího data nemalé sběratelské hodnoty, ale především věci úplně nové. Vždyť myslivost má co nabídnout. I samotná definice myslivosti, která ji představuje jako „soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví,“ dává tušit, že možnosti jsou nemalé a je jen na samotných myslivcích, jak je využijí.

Myslivost je, ale i souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stádia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Zároveň je to i záměrná, účelná a každodenní činnost ve prospěch přírody a zvěře. Myslivci jí vykonávají dobrovolně a za nemalých časových i finančních obětí, které tráví při výchově zdravé, silné a odolné zvěře. Vysazují a ošetřují však i remízky, obdělávají myslivecká políčka, budují krmelce a další myslivecká zařízení, shromažďují krmivo pro zvěř a přikrmují zvěř zejména v době zimního strádání, tlumí nemoci zvěře, odchovávají bažanty, divoké kachny i koroptve a vypouštějí je do přírody. Loví jen v době lovu a při zachování všech podmínek a způsobů lovu, střelbu na mysliveckou vzdálenost nevyjímaje. Ulovené zvěři vzdávají poctu a společné hony končí výřadem a trubačskými fanfárami. Používají i zvláštní mluvu, dodržují tradice a zvyky a na společných posezení obveselují přítomné mysliveckou latinou. Při výkonu práva myslivosti používají speciálně vycvičené lovecké psy, pro něž ročně pořádají několik stovek kynologických akcí, zkoušek a výstav.

Důležitou součástí myslivosti je po kynologickém klubu, který sdružuje chovatele různých plemen i Klub sokolníků, jehož členové cvičí lovecké dravce k lovu zvěře, ochraňují letiště před jinými opeřenci, vinice před špačky či města od přemnožených holubů. Zároveň odchovávají i mláďata zvláště chráněných druhů dravců, které pak vypouštějí do přírody. Úspěchy zaznamenává i Klub fotografů, o čemž svědčí celá řada ocenění nejen i nás, ale i v zahraničí. Velkou péči a starostlivost věnují myslivci i práci s dětmi a mládeží ve svých kroužcích, kde se zájemci učí poznávat přírodu a zvěř, vnímat přírodní zákonitosti a jevy, prohlubovat citový vztah ke všemu co přírodu tvoří. Mládež je i významným pomocníkem myslivců při shromažďování krmiv, krmení a sčítání zvěře či při stavbě budek. Každoročně je pro ně organizována soutěž mysliveckých znalostí „Zlatá srnčí trofej“ a množství letních táborů. Úspěchy však zaznamenávají i další Kluby, např. vábičů, trubačů, autorů i poměrně „mladý“, ale velice aktivní klub sdružující ženy – respektive dámy české myslivosti. Myslivecké spolky tedy mají obrovský lidský potenciál, který kromě vysoce odborné činnosti zajišťuje i kulturní vyžití v řadě, především malých obcí.

Představit myslivce i z tohoto pohledu byl i smysl pořádání osmého ročníku myslivecké burzy, kde si zájemci mohli koupit řadu zajímavých a praktických věcí. Obdiv sklidila především nabídka nejrůznějších nožů od Jana Hermacha či Martina Mládka. Širokou paletu nejrůznějších pomůcek představil Milan Cihelka. Pestrou škálu nejrůznějších pomůcek pro myslivce doplnila kolekce knih Luďka Huculy i obrazy malířky Michaely Píchové. Za zmínku stojí účast i Ing. Petra Koutenského s širokou nabídkou nejrůznějších pomůcek pro myslivce i kynology, který si svým lidským přístupem získal nejednoho zákazníka. Dalším prodejcem byl Mgr. Tomáš Makaj, který přivezl knihy s tématikou Brd. Novinkou letošní myslivecké burzy byl nejen již výše zmiňovaný gurmánský zážitek z jídelníčku místní restaurace, ale i možnost využití dronu s termovizí v rámci vyhledávání mláďat srnčí zvěře při senosečích.

Cílem pořádané myslivecké burzy byla nejen výměna sběratelsky zajímavých kousků, přátelská výměna poznatků o přírodě a zvěři, ale i prohloubení spolupráce mezi myslivci a rokycanskými ochránci přírody. Vždyť myslivci jsou zřejmě i nejpočetnější skupinou hospodařící v přírodě. Bylo by tedy vhodné tohoto lidského, odborně vzdělaného potenciálu v rámci ochrany přírody využít. Nápomocni k tomu budou nejen rokycanští ochránci přírody, ale i další rozumně myslící lidé.

Večer se pak v těchto prostorách konala tradiční ochranářská zábava, která je nedílnou součástí nejen myslivecké burzy, ale i kulturních aktivit rokycanských ochránců přírody, kteří v loňském roce oslavili 40 let od svého založení.

A co říci závěrem? Necelé dvě stovky účastníků myslivecké burzy, ochotní prodejci, večer skoro stovka příznivců či podporovatelů našich aktivit, skvělý hudební doprovod, vkusně upravené prostory s usměvavou obsluhou i výbornou kuchyní a symbolické vstupné. Taková je bilance osmé myslivecké burzy s večerní zábavou, která je dnes již minulostí. Naznačila však, že je nutné v započaté aktivitě pokračovat, neboť se postupně vytrácí spolková činnost a ochota udělat něco pro toho druhého. Velice často se lidé uzavírají do sebe, a pokud z toho sami nemají prospěch, tak nejsou ochotni přiložit ruku k dílu. A to určitě škoda, neboť Českomoravská myslivecká jednota, která si v letošním roce připomíná 100. let od svého založení má veřejnosti zcela jistě co nabídnout.

 

zdroj: Pavel MOULIS, ZO ČSOP Rokycany