Orbánova mediální pevnost: Jak Maďarsko za veřejné peníze dusí svobodu tisku a rozkládá evropské hodnoty

V Maďarsku se láska ke státu měří počtem citací premiéra. I nevinné články o víně tokaj či koupání v Balatonu končí oslavou „moudré politiky“ Viktora Orbána. Za touto propagandou však stojí miliardy eur a systematické potlačování nezávislých hlasů — a Evropská unie ztrácí trpělivost.

Mediální krajina pod dohledem vlády

Od roku 2015 bylo více než jedna miliarda eur z veřejných rozpočtů investováno do maďarských médií loajálních k vládní straně Fidesz. Tyto prostředky — včetně reklamních zakázek, dotací a privilegovaného přístupu k informacím — slouží jako nástroj na vytlačení nezávislé žurnalistiky z trhu. Veřejnost tak dostává zprávy často filtrovány přes politickou ideologii vládních kruhů.

Například ve sdružení KESMA, které ovládá stovky titulů napříč Maďarskem, je obsah často jednotný, nekritický a plný oslavné rétoriky. I běžné kulturní nebo cestovatelské rubriky se tak mění v nástroj státní propagandy.

Evropská komise ztrácí trpělivost

Evropská unie už jednou zasahovala — v roce 2019 padlo první oficiální oznámení, že mediální trh v Maďarsku je deformován státními zásahy. Tehdy však zůstalo u šetření. Nyní ale přicházejí nové a podrobné důkazy, že mezi finanční podporou a vládní loajalitou médií existuje přímá souvislost.

Komise zvažuje vrácení části evropských dotací, uvalení sankcí, a zvažuje se i další zmrazení strukturálních fondů. V ohrožení jsou miliardy eur, které Maďarsko čerpá například na regionální rozvoj, dopravu nebo digitalizaci.

Maďarské špehování evropských inspektorů

Skandál nabral na síle poté, co vyšlo najevo, že maďarské tajné služby sledovaly pracovníky evropského úřadu OLAF během jejich inspekcí v Budapešti. Ti přitom vyšetřovali podezřelé veřejné zakázky, které měly vazby na firmy spojené s premiérovým zetěm Istvánem Tiborczem.

Tato informace otřásla důvěrou v Maďarsko coby spolehlivého partnera. V Bruselu se nyní vážně diskutuje o možném odebrání hlasovacích práv podle článku 7 Smlouvy o EU.

Zákon o „národní suverenitě“ jako záminka k dohledu

Další ránu důvěře zasadil kontroverzní zákon o ochraně národní suverenity, přijatý koncem roku 2023. Podle Evropské komise porušuje Listinu základních práv EU, jelikož umožňuje sledování politických stran a nevládních organizací s financováním ze zahraničí.

Zákon ohrožuje svobodu projevu, soukromí i právo na právní ochranu, a vyvolává obavy z návratu ke státním praktikám známým z období před rokem 1989.

Politická izolace Budapešti

Maďarská vláda nadále deklaruje, že odmítá „vnucovanou agendu“ z Bruselu. V březnu 2025 dokonce ministr spravedlnosti Bence Tuzson v neveřejném rozhovoru zmínil možnost vystoupení z Mezinárodního trestního soudu, což by znamenalo zásadní odklon od západních právních struktur.

V evropském parlamentu mezitím sílí hlasování o aktivaci článku 7, které by Maďarsku odebralo hlasovací práva. Podle europoslankyně Tineke Strik tento krok podporuje už 19 členských států — k jeho zablokování ale stačí jediný nesouhlas. Očekává se, že by jej mohla vetovat například Slovensko, Řecko či Kypr.

Slábnoucí podpora Fideszu, posilující opozice

Zatímco vláda upevňuje kontrolu nad médii, v zemi narůstá nespokojenost obyvatelstva. Nová opoziční síla, strana Tisza, vedená bývalým spolupracovníkem Fideszu Péterem Magyarem, získává sympatie zejména ve městech a mezi mladými.

Podle průzkumů by mohla v příštích volbách významně oslabit dominantní postavení Orbánovy strany.

Maďarsko jako lakmusový papírek Evropy

Situace v Maďarsku se stává testem odolnosti Evropské unie. Otázka zní: dokáže Unie skutečně vymáhat své hodnoty i uvnitř svých hranic? Nebo bude muset přihlížet, jak se v srdci Evropy konsoliduje autoritářský režim s evropským pasem? Nieuwsimpuls.online