Plzeň známá neznámá: Mariánský sloup na náměstí Republiky
30 března, 2024Katedrála sv. Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží u nás a moderní zlaté kašny – to je pro většinu Plzeňanů i návštěvníků Plzně její centrální náměstí Republiky. Právě zde ale najdete i jednu hodně opomíjenou, ale velmi zajímavou památku.
Jistě, znalci tuší. Jedná se o nádherný barokní Mariánský sloup, které stojí na severozápadním rohu náměstí. Zářivou barvou jej nové moderní kašny přesvítí. Kdo se však nenechá unést prvním pohledem a zakouká se více, musí jeho monumentálnosti propadnout. “Tohle umí jen baroko.” A právě této barokní památce se ve svém posledním videu věnuje spolek Ze Stínu, resp. Plzeňské Centrum Filosofie a Umění.
Pokud nemáte chuť si video pouštět, pojďme si o této památce říci něco bližšího. Jako většina podobných staveb vznikla jako poděkování za skončení morové epidemie. Městská rada jej dala vztyčit roku 1681. Tento letopočet pak znalcům historie umění prozradí, že šlo o ranou fázi baroka. K jeho vzniku se dochovala zpráva z 18. století v opisu z 19. století, která je uvedená i pod heslem Mariánský sloup (Plzeň) na Wikipedii:
22. září 1680 se místo každoroční poutě na Svatou horu konalo v Plzni slavnostní procesí s Nejsvětější svátostí na náměstí a při té příležitosti zdejší městská rada se souhlasem měšťanů složila slavnostní slib, že k odvrácení Božího hněvu a zmírnění trvajícího moru postaví sloup ke cti a chvále Nejsvětější Matky Boží. Dne 24. října se začaly kopat základy ke sloupu. Dne 7. listopadu k jeho stavbě položili základní kámen nejdůstojnější arciděkan Alexius Čapek, primátor Pavel Martinec a mistr Cyprián Frozín, v přítomnosti dohlížitelů stavby Václava Červenky, Václava Dvořáka a Františka Hostounského.
Svým pojetím se plzeňský Mariánský sloup jasně odkazuje na ten na Staroměstském náměstí v Praze. Značnými rozměry, architektonickým členěním i výrazným dříkem. Na jeho vrcholu je statue, volná replika gotické plastiky plzeňské Madony. Její kult se na konci 17. století velmi silně rozvíjel. Všechny sochy vytesali slavní plzeňští sochaři – otec a syn Kristián a Lazar Widmannové a Jan Mejlík. Konkrétně jsou na Mariánském sloupu vyobrazeni svatý Bartoloměj, svatý Václav ve zbroji, svatý Roch, svatý Šebestián se šípy, svatá Rozálie (v jeskyni), svatá Barbora, svatý František Xaverský a svatý Petr z Alkantary.
Od roku 1958 je Mariánský sloup chráněn jako kulturní památka. Naposledy se dočkal renovace v letech 2020 až 2021. V té době byla nově pozlacena i socha Madonny na vrcholu. Ta tak nyní září jako šperk na celé náměstí a už zmíněné moderní kašny ji nijak nezastiňují.
zdroje:
