Plzeň známá neznámá: Střílení na Koterovské

Všímaví chodci na Koterovské ulici si mohou všimnout nápadných kruhových žulových desek, které jsou vsazeny nejen do chodníku, ale také do parkovacích stání. Je na nich uveden jen datum 21. 6. 1918. Co znamenají? To je námětem dalšího dílu Plzeň známá neznámá.

Jsme na Slovanech, na Koterovské ulici, kde najdeme jeden pomník složený hned z pěti samostatných pomníčků a jedné velké desky. Připomíná tragickou událost z června roku 1918, tedy ze závěrečného dění první světové války. Co se tehdy stalo?

Konec první světové války byl v zázemí Rakouska-Uherska tíživý. Neúroda brambor i nedobrá situace na frontě vedla ke zvětšujícím se problémům se zásobováním měst. Vojákům na frontu ještě nějaké jídlo chodilo, ale ve vnitrozemí se rozlézal hlad. V Plzni v té době byla obyvatelstvu dávána zdravotně závadná náhražka chleba a už 19. června 1918 bylo oznámeno, že ani ta tentokrát nebude. Hladoví obyvatelé se začali bouřit. Muži byli na frontě, či pracovali v továrnách a tak se starost o chod domovů přelila čistě na ženy a děti, které se chopily iniciativy.

21. června došlo k přepadení nákladního vozu, který přivezl mouku k pekařství, které stálo na rohu ulic Koterovské a Barrandovy. 300 lidí složených z žen a děti křičelo, že mají hlad a že tyhle zásoby beztak odvezou do války. Přivolané četnictvo situaci nezvládalo a na scéně se objevili vojáci. Těm velel rodák z plzeňské obchodní rodiny dvacetiletý poručík Oskar Würfel. 15 vojáků pod jeho velením, bylo maďarské národnosti a tak neměli k Plzni a místním lidem žádný vztah. Vznikla třaskavá situace.

Dle dobových zpráv vylétaly z davu kameny, ale spouštěčem byl až okamžik, kdy jeden z vojáků uklouzl a upadl. Nepřehledná situace vedla k tomu, že Oskar Würfel dal povel ke střílení do davu. Nepadly žádné varovné výstřely, ale kulky začaly létat přímo do lidí. Na místě zůstal ležet dvanáctiletý školák Jaroslav Vališ. Dalších pět obětí pak zemřelo v plzeňské nemocnici.

Plzeň byla otřesena. Pohřeb, který probíhal 23. června, se změnil v demonstraci proti staré monarchii a válce. Poručík, který dal příkaz ke střelbě, se však soudu nedočkal. Byl v tichosti přeložen do Uherska a po válce se už nevrátil. I jeho rodina se nakonec musela z Plzně odstěhovat.

V roce 1919 pak na připomínku tohoto neštěstí vznikla pamětní deska s pěti žulovými kruhovými deskami. Tyto desky jsou uloženy do chodníku, kde připomínají místa zasažení jednotlivých dětí. Na domě č. p. 40 je velká bronzová deska. Za návrhem stojí plzeňský sochař Otokar Walter.

Jedno jméno na desce schází. Josef Vogl byl devatenáctiletý dělník a na Koterovské není uveden, zemřel v dalších dnech v nemocnici. Přesto je jeho jméno připomenuto alespoň na památníku na ústředním hřbitově. Zde v klidném místě kousek od obřadní síně je hrob, kam byly exhumovaná těla v roce 1923 společně ohřebena. Autorem návrhu pomníku je Hanuš Zápal a realizaci provedl opět Otokar Walter. Připomíná nevinné oběti důsledků války, které se ničím neprovinili, měli jen hlad.

zdroj: Ze Stínu z.s.