Škoda Superb 3.6 FSI (V6): Nejlepší škodovka za 200 000,- Kč. Chyby ale má

Ne, že bych se řadil ke skalním fanouškům okřídleného šípu, ale určitou dávku nostalgické náklonnosti k vozům z Mladé Boleslavi v sobě přece jen chovám. Prošel jsem si i obdobím, kdy jsem prostě musel vlastnit auto s tím největším motorem v moderní škodovácké éře. Škoda Superb 3.6 FSI je přece taková levnější S-Klasse, ne? Inu, není a nakonec jsem si ji nepořídil a nejspíše nikdy nepořídím, byť to v žádném případě není špatné auto. Proč?

V první řadě stojí za to připomenout, proč je Škoda Superb 2. generace, v jejíchž útrobách vzpomínaný šestiválec ševelí, dobré auto. Jde o (logicky po generaci číslo jedna) první český počin ve střední třídě po velmi velmi dlouhé době. Nebýt vstupu Volkswagenu do Mladé Boleslavi, podobná auta by se u nás jen stěží stavěla. Zadání při jeho vývoji muselo být jednoznačné – takový levnější Passat. A skutečně právě s Passatem, jemuž se první generace velmi podobala, našinec Superb nejčastěji srovnává. Částečně po právu. Existují dokonce disciplíny, v nichž Čech Němce překonává. Nehodnotím design zvenku ani uvnitř. Ten je subjektivní záležitostí.

Co do praktičnosti je Škoda vždy vepředu a tady tomu nebylo jinak. A místo na zadních sedadlech? Sem byste nastěhovali nejen děti, ale i celý dětský pokojík včetně skříní a palandy a ještě by zbyl plácek na hraní.

Pokud jde o komfort, Škoda Superb 2. generace nikterak nevybočovala ze zvyklostí ve střední třídě. Smůla pro ni byl pouze fakt, že byla často srovnávána se soky z vyšších segmentů či od prémie, jejichž cenovka byla často násobně vyšší. Oproti A6 nebo, nedej bože, S-Klasse je Superb prostě jen jednodušší auto pro masy středního stavu. A tomu odpovídá i situace na palubě. Není to Fabia, není to ani Bentley.

S tím souvisí i jednodušší technické řešení podvozku, který vychází z toho v Octavii. O poznání větší a těžší Superb jej zřejmě dostává na limit, což se projevuje nejen při pokusech o dravější jízdu, ale i v intervalech výměny jednotlivých podvozkových dílů. Superb je auto do klidu a nic na tom nemění ani jeho nejsilnější motorizace v podobě zážehového šestiválce 3.6 FSI. Ten je se svými 260 koni a 350 Newtonmetry opravdu velkým pracantem. Za svou práci si také nechá náležitě zaplatit. Čísla udávající spotřebu jsou nezřídka dvouciferná a spolu s padesátilitrovou nádrží nutí k častým návštěvám čerpací stanice.

Na druhou stranu jde o opravdového držáka. Ani po letech jej nelze spojit s nějakým chronickým neduhem a nejspíše se jedná o nejspolehlivější jednotku, která se mezi lety 2008 a 2015 do škodovácké vlajkové lodi montovala. Případné komplikace může přinášet technika okolo – automat DSG a pohon všech kol typu Haldex, jimiž je Škoda Superb 3.6 FSI vždy vybavena. Ne, že by šlo o poruchové kusy železa, ale automat je vždy automat a mezinápravová spojka je mezinápravová spojka. V případě vozu z druhé nebo další ruky nikdy nevíte, jak se k takové mechanice předchozí majitel choval. Pokud slušně, může sloužit ještě řadu let. Určitě se ale hned po koupi vyplatí v DSG i Haldexu vyměnit olejovou náplň a ještě před koupí prověřit jejich stav.

Proč jsem si nakonec Superba nevybral? Chtěl jsem od něj něco, co mi nemohl dát. Silný motor sliboval zajímavé řidičské zážitky a ty se, kvůli pro sportovní jízdu nevhodnému podvozku i řízení, nikdy dostavit nemohly. Tady se cílilo na maximální pohodu na palubě. A tu zas já – milovník utažených zatáček a informací o dění pod koly – neocením.

zdroj: Zpětné zrcátko. Škoda auto