Sucho hlásí i jindy vlhká Šumava, místy dokonce extrémní

I když nadcházející dny mají přinést zataženou oblohu a pár milimetrů srážek, naše krajina se se suchem potýkat nepřestane. Letošní jaro je totiž nezvykle suché a je to poznat i na jindy tak vlhkých místech, jako je například Šumava.

Národní park Šumava hlásí sucho téměř ve všech svých částech. Podle aktuálních údajů Správy NP Šumava i vědců z projektu Intersucho se zdejší krajina potýká s nedostatkem vody, což se projevuje jak v řekách, tak v půdě či mokřadech.

Jedním z nejviditelnějších důkazů současného sucha je situace na Teplé Vltavě. Oblíbený úsek mezi Soumarským mostem a Pěknou je běžně od 1. května splavný o víkendech a svátcích. Letos se však kvůli nízké hladině řeky ještě žádná loď na vodu nedostala. „Hladina nepřekročila 50 centimetrů, a v polovině května dokonce klesla pod 45 cm, což znemožňuje splutí i mezi Lenorou a Soumarským mostem,“ upozorňuje mluvčí parku Jan Dvořák. Je to vůbec poprvé od zavedení registračního systému, kdy nebylo možné tyto úseky splouvat.

Podle dat projektu Intersucho je sucho v oblasti Šumavy rozprostřeno nerovnoměrně. Nejvíce je zasažen okres Klatovy, kde se místy objevuje až extrémní sucho. V okrese Prachatice je situace o něco lepší, přesto zde přetrvává mírné až výrazné sucho. Nejlépe je na tom okres Český Krumlov, kde odborníci hlásí počínající sucho.

I když se může zdát, že ve vlastním území národního parku je situace lepší — s nasyceností půdy v rozmezí 70–90 % —, pro tuto oblast by bylo normální dosahovat plného nasycení, tedy 100 %. Nedostatek sněhu v zimě, který by zásobil půdu vodou, je klíčovým faktorem současného stavu.

„Odchylku od normálu jsme pozorovali už v únoru. Po krátkém zlepšení na přelomu března a dubna se situace v květnu opět zhoršila,“ vysvětluje Lenka Bartošová z projektu Intersucho. V polovině května pozorujeme tzv. zelené sucho – vegetace sice stále působí zdravě, ale čerpá z omezených zásob vody v půdě. Zemědělci už hlásí zpomalený růst obilovin a rozpraskanou půdu.

Situace se dotkla i šumavských mokřadů. Ačkoliv revitalizované lokality zatím zůstávají mimo kritické ohrožení, odborníci zaznamenali mírný pokles hladiny podzemní vody o přibližně 10 centimetrů. Bioložka Iva Bufková však upozorňuje, že některé mokřady, zejména ty s dobrým zásobením vodou nebo napojené na obnovené potoky, zatím deficit srážek zvládají dobře.

„Revitalizované mokřady zadržují vodu v krajině i během sucha. Zpomalují její odtok a podporují zasakování do půdy i doplňování hlubších vodních zásob. Navíc pomáhají ochlazovat okolní prostředí,“ říká Bufková.

Nečekaným spojencem v boji proti suchu jsou i odumřelé stromy v šumavských lesích. Přestože na první pohled vypadají suché, jejich vnitřek stále ukrývá vodu, která tvoří více než polovinu jejich hmotnosti. „Projekt FireRisk ukazuje, že i během sucha zůstává vlhkost tohoto materiálu v parku relativně stabilní. Rizikové období vyschnutí zatím netrvá déle než týden,“ doplňuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

I přes relativně dobré výsledky v některých lokalitách je celkové sucho v krajině Šumavy znatelné a má svá rizika. Krátkodobé i střednědobé předpovědi navíc naznačují, že se situace v následujících týdnech ještě zhorší.

Správa parku proto apeluje na návštěvníky, aby dodržovali pravidla pohybu v přírodě – zejména v souvislosti s rozděláváním ohně. V národním parku je možné rozdělávat oheň pouze na místech k tomu určených nebo v zastavěném území obcí.

„Prosíme návštěvníky o ohleduplnost. Dodržujte pravidla – pomáháte tím chránit nejen přírodu, ale i sami sebe,“ uzavírá Jan Dvořák.

zdroj: Národní park Šumava