Šumava: Mrtvé dřevo jako symbol života. Návštěvníci chtějí více bezzásahových zón

Většina návštěvníků Národního parku Šumava chápe, že mrtvé dřevo není znakem zkázy, ale symbolem přírodní obnovy a biologické rozmanitosti. Jak ukázalo dotazníkové šetření mezi více než 400 respondenty, 94 % z nich považuje odumřelé stromy za klíčovou součást ekosystému. Přestože téměř dvě třetiny návštěvníků přiznávají, že při pohledu na rozsáhlé plochy s odumřelým dřevem pociťují smutek, vnímají jej spíše jako součást hlubokého přírodního prožitku, který ke Šumavě neodmyslitelně patří.

Šetření také odhalilo, že 41 % respondentů by rádo vidělo rozšíření bezzásahových území, která nyní tvoří 43 % rozlohy parku. Polovina návštěvníků by ponechala současný stav a jen 8,5 % si myslí, že by se tyto oblasti měly zmenšit. Podle Pavla Hubeného, ředitele Správy Národního parku Šumava, výsledky potvrzují, že veřejnost chápe důležitost národních parků jako míst, kde příroda funguje bez zásahu člověka.

„Smutek, který lidé při pohledu na mrtvé dřevo cítí, není nutně negativní. Naopak, může být spojován s atmosférou Šumavy, která je v literatuře a umění často zobrazována jako tajemná a zádumčivá,“ vysvětluje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený. Dodává, že více než polovina dotázaných necítí stres při pohledu na odumřelé stromy, což ukazuje, že návštěvníci oceňují autenticitu přírodního procesu.

Správa Národního parku Šumava v roce 2024 věnovala tlejícímu dřevu celoroční kampaň s exkurzemi na místa, kde příroda funguje samovolně. Plány pro rok 2025 zahrnují téma návratů – příběhy druhů, které se díky bezzásahovosti vracejí na Šumavu. Tento přístup nejenže podporuje biologickou rozmanitost, ale také posiluje vztah veřejnosti k přírodním procesům a významu ochrany krajiny.

zdroj: Jan Dvořák, Národní park Šumava