U Berounky to žije. Sčítání ptáků zaznamenalo nejen labutě, ale i kormorány nebo orly

Sečteno a podtrženo: při sobotním Mezinárodním sčítání vodních ptáků napočítali na šestapadesátikilometrovém úseku Berounky mezi Plzní a Zvíkovcem členové Dobrovolného ekologického spolku 1682 kachen divokých, 1084 kormoránů velkých, 123 labutí velkých, 204 morčáků velkých, 66 volavek popelavých, 42 volavek bílých, 16 orlů mořských, 15 ledňáčků říčních, 6 slípek zelenonohých, 6 potápek malých, 20 hoholů severních, viděli pár hvízdáků euroasijských, jednu zrzohlávku rudozobou a čtyři konipase horské.

“Po letech opět alespoň chvilku zima jak má být. Zamrzlé rybníky, většina ptáků na nezamrzlých řekách a po týdnu, kdy teploty leckdy dosahovaly i -12 °C bylo dnešní sobotní (13. 1. 2024) Mezinárodní sčítání vodních ptáků konečně opět zajímavější než zimy předešlé,” uvádí Karel Makoň z plzeňského Dobrovolného ekologického spolku – ochrana ptactva (DES-OP).

Za DES OP a Záchrannou stanici živočichů Plzeň vyrazily na sčítání 56 km řeky Berounky z Plzně až do Zvíkovce tradičně čtyři posádky ve čtyřech kánoích.

“Od soutoku Mže s Radbuzou z Plzně od Štruncových sadů až k mostu do Dolan jel svůj úsek v sobotu dopoledne již tradičně v kánoi sám kolega a ornitolog (voják v záloze) David Melichar. Z Dolan do Olešné, nejdelší a nejnáročnější úsek, letos jeli manželé a zkušení členové DES OP Marie a Martin Süssovi. I oni si to náramně užili a viděli spoustu zajímavých ptačích druhů než kdykoliv jindy. Navíc Marie zpracovává všechna sečtená data, a tak díky ní máme už dnes alespoň základní počty námi prokázaných ptáků. Úsek od Olešné do Rakové pak sčítal zkušený vodák Josef Boháč s naším Davidem Martinovským na přídi. Ti se toho nebáli, peřeje a jezy převážně sjížděli, a tak není divu, že David přijel lehce ztuhlý v ledovém krunýři. Poslední usek řeky Berounky od Rakové až do Zvíkovce pak jela již tradiční dvojice Miloš Paisker st. a Magdalena Berkovská. Jejich úsek patří k těm nejzajímavějším, takže morčáci, volavky, orli,” popisuje Karel Makoň.

I přesto, že zejména poslední týden bylo počasí na sčítání vodních ptáků ideální, sobotní silný a studený vítr v kombinaci s teplotou pod bodem mrazu s poměrně rychlým průtokem a zledovatělými břehy po původně rozvodněné řece potrápily všechny posádky. “Zhýčkaní průběhem několika málo posledních a převážně teplých zim jsme zapomněli, jak je složité se po šikmé ledové ploše dostat k pevnému břehu a bezpečně se vyškrábat z kánoe na břeh,” říká Karel Makoň. “Děkujeme i kolegům, kteří nám spočítali dvě hejna labutí mimo vodní hladinu, a to u Nadryb (Tereza a Adam Liškovi) a u kostela Petra a Pavla před Zvíkovcem (Olga Štěpánková),” dodal.

Celkové počty námi sečtených ptáků nijak nevybočují z běžného standardu za posledních 20 let, přičemž bylo znát, že ptáci jsou stažení na řece poměrně ze širokého okolí. “Z dlouhodobého pohledu na jednotlivé populace sčítaných druhů vodních ptáků sledujeme bohužel spíše jejich pokles, což může souviset jak s celkovým úbytkem ptactva všeobecně, tak i s oteplováním v rámci Evropy. Zároveň se však může jednat i o subjektivní pocit, přičemž získaná data z námi sčítaných úseků se musí ještě zpracovat, dát do širšího časového kontextu a vyhodnotit i v rámci jiných lokalit ČR či Evropy,” zhodnotil Karel Makoň.

Zdroj: Karel Makoň, DES-OP Plzeň