V Brdech rozkvetla unikátní vřesoviště
Vřesoviště v Brdech, zdroj foto: Správa CHKO Brdy
Vřesoviště v Brdech, zdroj foto: Správa CHKO Brdy

V Brdech rozkvetla unikátní vřesoviště

9 srpna, 2024 4 Od Pavel Žižka

Barevnou podívanou jako někde ve Skotsku v těchto dnech nabízejí Brdy. Naše nejmladší chráněná krajinná oblast totiž ukrývá hned několik unikátních vřesovišť, která právě teď kvetou a celé kopce zbarvují do růžové. Takový pohled se vám u nás naskytne málokde.

Centrální část Brd je veřejnosti přístupná teprve od roku 2016. Předtím sloužila jako vojenský výcvikový prostor a kromě vojáků sem nikdo nesměl. Právě vojenská činnost pak za vznikem přírodně i vizuálně jedinečných vřesovišť stojí. Rostou v místech, které dříve (a v jednom případě dodnes) sloužila jako dopadové plochy. Bylo proto nutné vykácet hustý les. Tím vřesům odpadla první překážka v bujném růstu. Munice dopadající během střeleb a časté požáry pak byly druhou podmínkou, která dala těmto zajímavým ekosystémům vzniknout. Právě díky tomu vřesoviště na svazích Houpáku, Toku a Brdy můžeme obdivovat.

Poslední jmenované vřesoviště je dosud součástí vojenského prostoru a veřejnost sem nesmí. To však neplatí o Houpáku a Toku, přičemž výlet na obě místa je možné spojit. Kochání se růžovou krásou ale něco stojí. Vykoupeno je bolestí nohou. Obě lokality jsou poměrně odlehlé. Z míst, kde můžete zaparkovat, vás čeká minimálně patnáctikilometrový výšlap. Ze Zaječova, z Malé Vísky nebo z Obecnice je proto lepší vyrazit na kole. Odměnou vám v těchto dech bude podívaná jako málokde jinde, na Houpáku navíc i pohled na známý bunkr, který si zahrál i ve filmu Obecná škola. Výlet okoření i trocha toho dobrodružství. Obě přístupné bývalé dopadové plochy neprošly pyrotechnickou asanací, a tak je zde povolený pohyb pouze po vyznačených stezkách. Mezi vřesy se tedy nepouštějte.

Celá ta růžová nádhera není jen zajímavým místem pro výlet, ale též přírodním unikátem, o který musí pečovat Správa CHKO Brdy. „Aby tento vzácný biotop nezmizel a vřesoviště kvetla stále, je důležité zaměřit se na péči o něj. Bez dostatečného managementu je jisté, že postupně zaniknou, zarostou náletovými dřevinami. Ty se snadno uchytí třeba na místech, kde nějaký slabý či starý keřík uvolnil místo. Dřeviny, jako například bříza bělokorá, vřesům, které potřebují slunce, stíní. Stárnoucí porosty vřesu také postupně ztrácí schopnost se samy obnovovat a jejich semínka hůř klíčí. Ideálním nástrojem péče je proto kromě výřezů, také řízené vypalování a pastva, které jsou součástí plánu péče o toto území. Zdejší vřesoviště vznikla na odlesněných plochách za pomoci opakovaného působení požárů a mechanického narušování půdy během vojenských cvičení,“ vysvětluje Správa CHKO Brdy.

zdroje: