Zima ještě nekončí. Jak se liší zimní nafta a zimní benzin od těch letních?
Čerpací stanice, ilustrační foto, zdroj foto: Pixabay
Čerpací stanice, ilustrační foto, zdroj foto: Pixabay

Zima ještě nekončí. Jak se liší zimní nafta a zimní benzin od těch letních?

19 února, 2024 0 Od Pavel Žižka

Ne každý ví, že si v zimě kupuje na čerpacích stanicích trochu jiná paliva než v létě. Ta zimní všechny pumpy musí nabízet od prosince. Cílem tohoto nařízení je optimalizovat chod motorů i při mrazu. Zimní nafta a zimní benzin tak mají mnohdy významné vlastnosti, které vám jejich letní varianta nenabídne.

Zejména „sváteční“ řidiči, kterým se v nádrži pravidelně benzín nebo nafta neobměňuje, by měli nyní myslet na to, aby pokud možno spotřebovali stávající palivo a načerpali zimní varianty. Pokud tak neudělají, hrozí jim reálné problémy při startování při nízkých teplotách. Zároveň je třeba připomenout, že nádrže automobilů, které v zimě převážně stojí, je lepší mít plné,“ zdůrazňuje Petr Kozák, specialista na paliva ze společnosti OMV.

Čerpací stanice prodávají během roku paliva, která musí odpovídat normovaným požadavkům. Ve skutečnosti se jedná o 3 druhy paliv – letní, přechodová a zimní. Většina závazných kvalitativních parametrů pohonných hmot má během roku stejné hodnoty, některé z nich se však přizpůsobují právě aktuálním klimatickým podmínkám. „Málokdo například ví, že např. benziny prodávané na čerpacích stanicích v létě garantují optimální vlastnosti pouze při kladných teplotách a že benziny prodávané v zimě (zimní benziny) musí zajišťovat bezproblémové startování a chod motoru při nízkých zimních teplotách. Motorové nafty zase musí v zimě zůstat kapalné až do -20°C. Pro úplnost je třeba připomenout, že na jaře a na podzim jsou na čerpacích stanicích k dostání „přechodová“ paliva, jejichž nízkoteplotní vlastnosti jsou kompromisem mezi letními a zimními palivy“, vysvětluje Kozák.

Zimní benzin

Základní vlastností nutnou pro zážeh směsi benzin/vzduch ve válcích motoru je odpařivost (těkavost) benzinu. V létě stačí pro optimální chod motoru benzíny s nižší těkavostí, které se také méně odpařují do ovzduší a u starších vozidel nedochází při jejich čerpání v sacím traktu palivových čerpadel k tvorbě parních polštářů, které způsobují výpadky v dodávce paliva do motoru. Zimní benziny jsou naopak těkavější, snadno se odpařují i při nízkých teplotách a v zimním období zlepšují startování motoru.

Zimní nafta

Nafty jsou podstatně méně těkavé kapaliny než benziny. Obsahují však tuhé uhlovodíky (parafiny), z hlediska spalovacích vlastností cennou složku nafty. Při kladných venkovních teplotách jsou parafiny zpravidla rozpuštěné v kapalných podílech nafty. Jejich nevýhodou ale je, že při nízkých teplotách dochází k jejich krystalizaci a tuhnutí. To může vést k ucpávání palivových cest, zejména palivového filtru vozidla a znemožnění dodávky kapalného paliva do spalovacího prostoru motoru. Proto je třeba v zimním období používat naftu, která buď tuhé parafiny neobsahuje nebo má jejich obsah nižší a při výrobě jsou učiněna technologická opatření snižující teplotu jejich krystalizace.

Krystalizaci při konkrétní teplotě definuje parametr nazvaný filtrovatelnost (mezní teplota filtrovatelnosti), označovaný často zkratkou CFPP (Cold Filter Plugging Point). Na krystalizaci parafinů v reálném prostředí má vliv také rychlost klesání teploty – nafta v nádrži zaparkovaného vozidla se ochlazuje zpravidla výrazně pomaleji než při laboratorních testech CFPP. Značnou roli hraje i konstrukce palivového systému vozidla. Uvedené faktory mohou způsobit to, že například nafta s hodnotou CFPP -20 °C má v reálných podmínkách mezní teplotu použitelnosti vyšší, třeba i jen pouhých -10°C.

zdroj: OMV