Dobřív: Podbrdská perla plná roubenek i technických památek

Dobřív je vesnice s přibližně dvanácti sty obyvateli. Leží asi šest kilometrů jihovýchodně od Rokycan v údolí říčky Klabavy na silnici číslo 117 ze Spáleného Poříčí do Hořovic. Jižně od Dobříva začíná chráněná krajinná oblast Brdy, severně pak přírodní park Trhoň

První zmínka o obci pochází z roku 1325, ale už z jejího kontextu je patrné, že zde lidé museli žít i dříve. Dobřív patří mezi místa, kde historie na návštěvníka dýchá na každém kroku. Nejvýznamnější památkou je místní vodní hamr u Huťského rybníka. Ten je národní kulturní památkou. Spravuje jej Západočeské muzeum. Od dubna do října je od úterý do neděle otevřen veřejnosti. Prohlédnout si zde můžete ukázky kovářské práce a dokonce si i projít zrychleným kurzem tohoto řemesla. Vždy třetí sobotu v květnu se zde koná Hamernický den, tradiční akce spojená se soutěží pro kovářské učně a studenty středních škol „Dobřívský cvoček“.

Další pamětihodností je Švédský most přes řeku Klabavu, jen pár desítek metrů po proudu od hamru. Dvacet metrů dlouhou a 4 metry širokou stavbu ze 14. století zdobí sochy svaté Barbory a svatého Jana Nepomuckého. Most je součástí historické cesty k hamru, která vede mezi tokem Klabavy (Padrťského potoka) a náhonem, jehož val zdobí pěkná alej.

V Dobřívě najdete i několik památných stromů. Dub u Burýšků a Laiblova lípa stojí pří cestě do nejstarší části obce s roubenkami nad samotným hamrem, Dub u Houšků stojí naopak kousek po proudu za návsí.

V Dobřívě můžete navštívit také Pamětní síň Jindřicha Mošny. Expozici vytvořenou roku 2005 v roubence rodiny manželky tohoto významného českého herce druhé poloviny devatenáctého století spravuje Západočeské muzeum. Výstava je přístupná od dubna do října od středy do neděle.

Dobřív je ale také výborné výchozí místo pro turisty i cyklisty. Prvně jmenovaní mohou využít některou z tras KČT. Žlutá začíná na návsi a směřuje do kopce severním směrem do přírodního parku Trhoň. Po prudkém stoupání po nezpevněných cestách se dostanete na silnici v sedle mezi kopci Koukova hora a Konesův vrch (1,5 km). Zde je možné se napojit na zelenou na kopec Bábovka (4 km) a dále do Strašic (8 km), nebo na druhou stranu na Kamenný Újezd (6 km) či až do Rokycan (9 km). Pokračovat ale můžete i dále po žluté. Ta ze silnice po pěti stech metrech uhýbá vpravo a po nezpevněných cestách vás dovede až na vrchol kopce Žďár (629 m n. m., 4,5 km z Dobříva) s přírodní rezervací chránící místní suťovou bučinu nebo až do Svojkovic (6,5 km).

Dobřívem ale prochází také modrá turistická trasa. Ta vás severovýchodním směrem dovede z návsi ke Švédskému mostu a dále alejí k vodnímu hamru (700 metrů). Za ním už cesta v mizí lese. Modrá vás podél Klabavy dovede k hradišti Vimberk (3,5 km) a do Strašic (6 km). Pokud vyrazíte po modré jihozápadním směrem, dojdete do Mirošova (5 km), odkud lze pokračovat dále do přírodního parku Kamínky.

Cyklisté si také přijdou na své. Dobřív leží na dálkové cyklotrase číslo 3 spojující Regensburg a Prahu. Mezi Rokycany a Hořovicemi vede většinou po málo frekventovaných silnicích pod brdskými kopci. Velmi pěkná je především její část z Dobříva do Strašic, Tění a Zaječova.

V Dobřívě se ale z Trojky odpojují také tři regionální cyklotrasy. 2157 vede po silnici do kopce do sedla na obcí, kde odbočuje na lesní asfaltku pod Žďárem, po níž se dostanete do rokycanské části Borek (8 km) a dále po silnici do Svojkovic (10 km) a dále na sever do Volduch (13 km).

2154 vede po silnici do Mirošova (3,5 km), z něj do kopce do Skořic (7 km) a dále po lesních cestách do Štítova (10 km). Odsud po silnici do Příkosic (11 km) a dále podél železniční trati do Mešna (14 km) a dále do přírodních parků Kamínky a Kornatický potok, kde se po zpevněných lesních cestách dostanete až k zámku Kozel (23 km) nebo až do Lhůty (28 km). Tato trasa vás tak provede příjemnou přírodou jižního Rokycanska.

zdroj: Poznej Brdy