Kia Ceed: rekreační sportovec

Kia Ceed ve verzi SW, tedy jako kombík, plní už přes dva roky funkci našeho rodinného přibližovadla. Řeč dnes ovšem bude o základním hatchbacku. I s ním mám něco naježděno a v lecčem mě tohle auto překvapilo.

Design

Design vozu je vždy věcí zcela subjektivní. Vám je asi jasné, že se mi celkem líbí, když jsem za ní byl ochotný zaplatit v potu tváře vydělané peníze. Ne, že by šlo o nejkrásnější kompaktní hatchback, ale řekl bych, že designéři si odměnu celkem zaslouží. Povedlo se jim vytvořit dynamicky vyhlížející auto. Když jej obujete do sedmnáctek nebo osmnáctek, nebál bych se použít slovo sportovní vzhled. S nedávným faceliftem se sice na nárazníkách objevila trochu pouťová divočina, ale tenhle předfaceliftový kus vypadá celkem elegantně, ne? Až když máte Ceed pořádně nakoukaný, zjistíte, jak moc příbuzný je se sesterským Hyundai i30. Některé části byste od sebe nerozeznali.

A chválit a srovnávat s i30 budu i uvnitř. Interiér Ceedu je cokoli, jen ne laciný nebo ve špatném slova smyslu asijský. Ano, určitě bych si dovedl představit nějakou hodnotnější texturu plastů ve spodní části palubní desky nebo ve spodní části výplní dveří. Jenomže všechno, co je na očích nebo v kontaktu s tělem příjemně vypadá a je i příjemné na dotek. A výtky nemám ani k ergonomii. Jestli chcete vědět, jak vypadá pokrok, přesedněte do Cee´du první generace, který se psal ješte s apostrofem před D. Rozdíl dvou generací a milionu světelných let. A to první Cee´d rozhodně nebyl mizerné auto. Na zpracování interiéru ale Korejci zapracovali neskutečně. Člověku se až nechce věřit že sedí v jednom z nejlevnějších hatchbacků nižší střední třídy.

Jízdní vlastnosti

Kia Ceed je takový rekreační sportovec. V sobotu odpoledne navlékne značkové funkční oblečení a vyrazí hltat kilometry běhu nebo na kole. Kdo ho potká, neubrání se dojmu, že trénuje minimálně na olympiádu, sportovec sám je ale po výkonu zralý na dva dny dovolené. Tak trochu jako bych mluvil o sobě. Inu, holt k sobě se Ceedem patříme. Abych ale nehaněl. Jízdní vlastnosti tohohle auta jsou na poměry třídy určitě nadstandardní. Víceprvková zadní náprava odvádí dobrou práci, řízení je příjemně strmé, auto má skvěle trefený poměr komfortu a jistoty, i když dokonalosti starších Mazd nedosahuje. Ale za ty peníze se jim tedy slušně blíží. Od dynamicky vyhlížejícího auta byste ale možná čekali nějakou zábavu za volantem. A ta jaksi nepřichází. V případě mé verze SW, tedy kombíku, se navíc přidává obří batoh na zádech.

Praktičnost

A tak se oslím můstkem dostáváme k praktické stránce věci. Máme před sebou hatchback, takže ódy na skvělý přihrádkový systém v kufru kombíku nechám stranou. Ani zavazadlový prostor hatchbacku ale není k zahození. Naopak. 400 litrů patří k tomu lepšímu v této třídě, stejně jako šířka kufru a přístup do něj. Pokud víte, že vám asi hatchback nižší střední třídy bude prostorově stačit, se Ceedem chybu neuděláte.

A potěší i spousta drobností na palubě. Velké kapsy ve dveřích nebo držáky nápojů v loketní opěrce na zadních sedadlech nejsou žádnou bombou, ale prostě potěší. Místa je dost pro lidi i pro náklad. Sedadla pohodlná, za poměrně málo peněz i s výhřevem, a to včetně volantu. Naučte to někdo Toyotu.

Motory

Jestli si na něco nelze stěžovat, je to paleta pohonných jednotek. Ty vznětové zastupuje šestnáctistovka CRDi. Hodně příjemný, pružný a úsporný motor umí zazlobit a na díl můžete taky čekat několik měsíců. Já jsem vyznavač benzinu. Mrzí mě, že už v ceníku nenajedete astmosférickou čtrnáctistovku CVVT, ale taková je holt doba. Roli základní motorizace tak plní litrový přeplňovaný tříválec. Nenáročnému řidiči postačí, vrozenými neduhy netrpí, vyjma těch daných konstrukcí motoru. Asi nejžádanější pohonnou jednotkou tak je patnáctistovka T-GDi, která v roce 2020 nahradila starší čtrnáctistovku, což je mimochodem jednotka, kterou mám v autě já. Příjemně silná, spolehlivá a kultivovaná. Tak tenhle motor charakterzuji po více než třiceti tisících kilometrech. A patnáctistovka je ve všem ještě o krůček dál. Nejvíce se zlepšila její hospodárnost. Zatímco spotřebu čtrnáctistovky jen horko těžko stlačíte k šesti litrům, patnáctistovka v tomto ohledu dokáže konkurovat i konkurenci od Volkswagenu. A to je co říct!

V čem však za konkurencí trochu pokulhává, to je řazení. Mazda, Honda nebo Toyota umí kulisu řazení navrhnout tak, že je radost sáhnout po šaltpáce. To se Korejcům minimálně v tomhle případě nepodařilo. Ne, že by snad řazení bylo podobné francouzskému kolu štěstí, ale dlouhé dráhy a hlavně nechuť rychlostní skříně přehoupnout se přes neutrál do jiné rychlosti jsou dva důvody, proč si s tímhle autem sportovní jízdu neužívám. A bylo by co si užívat, protože tenhle motor má síly dost a o schopném podvozku už byla řeč také. Pokud bychom se ale bavili o nějakém sportování za volantem, je dobré zmínit, že vrcholnou motorizaci najdete ve verzi GT a jedná se o přeplňovanou šestnáctistovku. Ta ale spolu s tvrdším podvozkem a ostřejším styligem dělá z normálního hatchbacku poněkdu jiné auto. Vlastně takový warm hatch.

Závěr

Pokud se ale bavíme o běžné Kii Ceed, to je prostě obyčejné, dobře jezdící, solidně vypadající a kvalitně vyrobené auto. Statistiky pak říkají, že i dost spolehlivé. Já se svou zkušeností čítající pětatřicet tisíc kilometrů jen těžko mohu  mudrovat. Vždyť ta moje je teprve zajetá. Na druhou stranu na internetu najdete spoustu nářků majitelů aut různých značek, kterým jejich plechoví miláčci s podobným nájezdem už výstražnými kontrolkami zahráli solidní představení a servis pro ně není neznámým místem. Jedno protékající gufero na přední nápravě tak beru jako slušný výsledek potvrzující statistiky. Jen doufám, že jsem si to tímto videem nezakřikl a dlouho to tak zůstane.

Zdroj: vezpetnemzcatku.cz