Oddlužení neznamená udělat „dlouhý nos“ na věřitele

Život přináší různé situace. Třeba půjčíte svému expříteli několik desítek tisíc korun na koupi motorky. A on vám vrátí jen zlomek. Další peníze zaplatit odmítá a tvrdí, že má před insolvencí, a proto nic už platit nemusí. Prý i kdybyste podala žalobu, stejně nic nedostanete. Je to pravda?

Mgr. Petr Žižka LL.M., majitel stejnojmenné plzeňské advokátní kanceláře potvrzuje, že se s podobnými dotazy setkává často. Insolvence a oddlužení jsou v naší společnosti stále poměrně novými pojmy, a tak si je různí lidé vykládají různě.

Insolvenci neboli platební neschopnost zákonodárce zamýšlel především jako pomoc ve výjimečných případech bezvýchodné životní situace dlužníka. Insolvenční řízení tedy rozhodně neslouží k tomu, aby se dlužník ze svých platebních povinností zcela vymanil na úkor svých věřitelů. Tento institut má všem věřitelům pomoci alespoň k části vymáhaných peněz a zároveň dlužníkovi umožnit, aby své dluhy začal umořovat. V poslední době se opravdu setkáváme s tím, že si část dlužníků oddlužení vykládá jako způsob, jak svým věřitelům „ukázat dlouhý nos“. Zacházet s insolvencí, či oddlužením, jako s prostředkem pro prominutí svých závazků ovšem nelze. Zvláště, pokud je dlužník schopen splácet.

Ve vámi popsaném případě bych poslal expříteli výzvu s konkrétním termínem uhrazení zbývající dlužné částky. Pokud tak neučiní, je možné podání žaloby o zaplacení půjčky. Zároveň bych vám však doporučil pravidelně sledovat, zda bylo s vaším expřítelem zahájeno insolvenční řízení, a krom přihlášky svého dluhu soudu bych předal i veškeré informace o jeho majetku a příjmech.

Těmito slovy vysvětluje institut insolvence a správný postup věřitele Mgr. Petr Žižka LL.M.

zdroj: Mgr. Petr Žižka LL.M.