Padrťské rybníky: dvě modré perly uprostřed Brd

Když se řekne slovo Brdy, dříve nebo později musí zaznít i Padrťské rybníky. Těžko byste hledali místo, kam kroky milovníků největšího českého vnitrozemského pohoří míří častěji. Ještě za existence vojenského újezdu se sem sjížděla spousta především cykloturistů. Nejdříve ilegálně, po zpřístupnění alespoň okrajových částí újezdu o víkendech a svátcích legálně. Dnes sem můžeme kdykoli a vždycky to stojí za to!

Nekonečné hladiny mezi kopci

Hořejší Padrťský rybník, foto: Pavel Žižka

Padrťské rybníky jsou největšími vodními plochami v regionu na pomezí západních a středních Čech. Hořejší se pyšní plochou osmdesát hektarů. Tím je 2x větší než plzeňský Bolevák a v kraji mu patří druhé místo. Hladina Dolejšího Padrťského je asi poloviční. I když je vystavěl člověk, zapadají do okolní krajiny podobně jako šumavská jezera. Jedná se o rybníky, které slouží zejména k chovu ryb. Koupání je v nich zakázáno. A i kdyby nebylo, moc odvážlivců by se tu nekoupalo. Chladné údolí a zásobování vodou ze spousty malých chladných potůčků, by z Padrťských rybníků termální lázně vykouzlit nedokázalo. Na sever a západ od Dolejšího rybníka najdete rozlehlé louky. Jejich část se dříve využívala jako střelnice. I proto je zde jedno z nejrozsáhlejších bezlesí v Brdech, díky kterému je tu krajina pestřejší a je do ní příjemný výhled. Vlhké louky s řadou tůní a tůněk jsou pak rájem pro různý hmyz, obojživelníky i plazy. Zároveň zde hnízdí řada ohrožených druhů ptáků. Například orel mořský či čáp černý. Nejtypičtější druh pro zdejší pláně ale pochází z rostlinné říše a jde o kosatec sibiřský, který v květnu a červnu probarví místní louky modrofialovou barvou. Padrťské rybníky prostě mají svoje kouzlo především díky krásné přírodě v okolí.

A nic na tom nemění ani jejich starobylost. Rybníky byly založeny již v 16. století. Jejich hlavním účelem tehdy nebyl chov ryb, ale usnadnění plavení dřeva po Klabavě, resp. Padrťském potoce. Název dostaly podle vesnice Padrť, která byla ovšem, podobně jako řada dalších, v padesátých letech dvacátého století vysídlena a zničena. Dnes jsou v nadmořské výšce kolem 640 m n. m. nejvýše položenými hospodářskými rybníky ve středních Čechách.

K Padrťským rybníkům na kole i pěšky

Dolejší Padrťský rybník, foto: Pavel Žižka

Padrťské rybníky jsou vhodné zejména pro cyklovýlety. Vede sem spousta zpevněných cest. Některé od léta 2016 dokonce označeny Klubem českých turistů. Pěšky se sem nejsnáze dostanete z Trokavce, Míšova (po červené značce KČT) či Teslín (Po zelené na Břízkovec pak dálo po červené). Vždy je však nutné překonat poměrně výrazné stoupání tam i zpět. Na kole si můžete přece jenom troufnout o něco dále. Z Teslín vede cyklotrasa číslo 2275, která po dlouhém sjezdu odbočuje na 2273 směrem k rybníkům. Po cyklotrase 2273 je možné k rybníkům dojet také z Trokavce. Úplně nejpříjemnější je však trasa z Lázu u Příbrami. Na necelých patnácti kilometrech zažijete na brdské podmínky jen minimální převýšení a cestu tam i zpět tak zvládne i netrénovaný cykloturista. Pokud ale máte rádi trasy, kdy první polovina vede do kopce a druhá z kopce, nechte auto v Mirošově nebo ve Strašicích. Z Mirošova je to na hráz Hořejšího Padrťského rybníka 10 kilometrů, ze Strašic 8, ale pošlapete pěkně celou cestu. Přímo na hrázi se můžete osvěžit ve stínu dřevěného altánu. Zpátky jste skoro hned a pedály použijete leda na opírání chodidel.