Po třech letech v Brdech zahnízdili vzácní orli
Mládě orla mořského, zdroj foto: Správa CHKO Brdy
Mládě orla mořského, zdroj foto: Správa CHKO Brdy

Po třech letech v Brdech zahnízdili vzácní orli

29 června, 2024 0 Od Pavel Žižka

Ochránci přírody v Brdech skutečně bdí. Jinak by těžko věděli, že v hnízdě ukrytém vysoko v korunách stromů v nitru chráněné krajinné oblasti Brdy snesla samice orla mořského v zimních měsících jedno vejce. Zahřívala ho něco málo přes měsíc, samec ji střídal pouze ve chvíli, kdy si letěla obstarat potravu.„Mláděti se daří, proto je už bylo možné okroužkovat. Je to první známé hnízdění orla mořského v CHKO Brdy po třech letech,“ potvrzuje Správa CHKO Brdy.  Její pracovníci vysvětlují, že mladí orli se kroužkují přímo na hnízdě. „Nebo je spustíme v pytli dolů, okroužkujeme na zemi a pak vrátíme zpět do hnízda. Kroužkování snášejí v klidu, jen málokdy mají potřebu útočit. Vylézt na orlí hnízdo ale dokáže jen zkušený stromolezec, jako jsou v tomto případě ornitologové Josef Veselý z Přírodovědného spolku Dobříš a Lubor Křížek darujkridla.cz. Musí si obléct lezecké popruhy, dát na nohy drapáky a vydat se do výšky,“ vysvětlují brdští ochránci přírody.

Takové orlí hnízdo, to není žádná ptačí garsonka. Dospělí dravci je budují z větví, drnů a trávy a někdy je využívají i opakovaně. V průměru mívají asi 1,5 metru, po letech pak může dosáhnout výšky přes 2 metry a váhy až půl tuny. To samozřejmě unese jen pořádný strom.

A proč se kroužkuje? „Značení kroužkem přinese informace o dalším pohybu okroužkovaného ptáka. Díky kroužkování je například známo, že mládě orla mořského, které bylo opatřeno kroužkem v Brdech v roce 2015, se o dva roky později pohybovalo u Bohumína na Ostravsku. Jiné mládě, které vylétlo z hnízda v Brdech v roce 2019, bylo o rok později vyfotografováno na Třeboňsku,“ říká zpráva Správy CHKO Brdy.

Pokud vás překvapilo, co dělá orel mořský uprostřed Evropy, vysvětlení je jednoduché. Jeho druhový název není příliš výstižný. Tento pták totiž neobývá jenom mořská pobřeží, ale i vnitrozemské sladké vody, okolí velkých řek či jezer a rybníků. V Evropě byl koncem 19. století jako „škodná“ téměř vyhuben, díky důsledné ochraně ve většině evropských států se od 70. let minulého století postupně vrací na bývalá hnízdiště. V České republice nyní hnízdí kolem stovky párů ročně.

zdroj: Správa CHKO Brdy