Škoda Fabia 1.2 HTP: Zase taková hrůza to není

Fabia první generace je klasik na českých silnicích. Kupovali jsme ji novou jako skladový vůz v roce 2005. Tehdy se mi Fabia líbila a po skoro dvaceti letech se mi líbí stále. Co se designu týče, podařila se v Boleslavi nadčasová věc. Ve výbavě Ambiente (střední) nebyla například klimatizace, kterou bych zpětně určitě ocenil. Nechyběla ale přední okna v elektrice, lakovaná zrcátka a třeba přední mlhovky.

Jako velká část tehdejších Fabií i ta naše byla poháněna mnohokrát haněným motorem 1.2 HTP s výkonem 40 kW. Asi budu jeden z mála, ale já proti němu nemůžu říct (nebo napsat) špatné slovo. Určitě to není sprinter a na zvuk připomínající Wartburga je potřeba si chvilku zvyknout. Ale se spolehlivostí jsem nikdy problém neměl.

Jezdím klidným (ne pomalým) tempem a za celou dobu užívání jsem měl kombinovanou spotřebu kolem šesti litrů naturalu na sto kilometrů. Pokud někdo jezdí brzda-plyn, nemůže se divit, že mu Fabia papá více. Svižnostichtivým zájemcům o Fabii bych ale určitě poradil zvolit jinou motorizaci.

Jízdní vlastnosti jsou dobrým kompromisem pohodlnou a jistou jízdou. Záměrně neříkám sportovní, k tomu tohle auto nebylo konstruované, já jsem takovou jízdu nepraktikoval. Auto je dostatečně tuhé, ale dobře tlumí rázy od kol. Samozřejmě je třeba srovnávat se sobě rovnými. S-klasse je na tom přece jen trochu jinak. A pokud má dvacetiletý kus vylágrovaný podvozek, také to nebude žádná hitparáda. Za nova to byla paráda.

Dojem masivnosti jsem měl i z interiéru. Plasty jsou kvalitní, nevrzaly a v předních sedačkách byla radost sedět. Vzadu to s pohodlím už tak slavné nebylo, ale dva dospělí nebo tři děti se dozadu pohodlně vešli. Kufr nenadchl ani neurazil. Ve čtvrtkubíkovém prostoru se lednička stěhuje těžko. Pro pravidelné nákupy nebo zavazadla na víkend je ale místa dost.

I po deseti letech, co už Fabii v garáži nemáme, na ni vzpomínám s určitou dávkou nostalgie. Podle mě se, vzhledem k době vzniku modelu, jedná o nejlepší Škodovku, která tehdy z Boleslavi vyjížděla. Pokud mi na ní ale něco opravdu vadilo, byly to žárovky potkávacích světel, které jsem měnil snad co čtvrt roku. To mi vadilo víc než slabší motor.

zdroj: Zpětné zrcátko