V čem je generace Z v Česku jiná než ve světě? Nebojí se nezaměstnanosti

Jestli je český trh práce něčím unikátní, je to minimální nezaměstnanost. Kdo pracovat opravdu chce, místo najde. Vždyť úřady práce evidují více volných pozic než zájemců o ně. Nejde přitom o žádný krátkodobý výkyv. Tato situace trvá již několik let a propisuje do uvažování (nejen) generace Z.

Lidé narození na přelomu milénia se nebojí nezaměstnanosti. Není pro ně téma, a to ani mezi top 5 stresory. Globálně je pak pro tuto generaci nemožnost získat zaměstnání druhým největším stresorem ze všech (22 %), říká studie Deloitte zaměřená na generaci Z.

Co se týče práce, jsou to dříči. Chtějí ale dost volna na své koníčky a přátele. Důležitá je pro ně i flexibilita, a naopak se vyhýbají stresu a zodpovědnosti v práci, které jsou spojené s vedoucími funkcemi. Žijí rychle, nemají rádi dlouhá čekání a zdlouhavé procesy. Vyhledávají raději vizuální podněty a interaktivní metody. To vše se o zoomers, zástupcích generace Z, říká. Studie Deloitte pak ukázala ještě jeden specifický rys mladých zaměstnaných. Nebojí se nezaměstnanosti.

Největším aktuálním problémem, kterému v České republice čelí generace Z (35 %) jsou náklady na bydlení. Téměř 50 % českých příslušníků generace Z věří, že pokud se v následujících 12 měsících nezlepší stav ekonomiky, bude skoro nemožné si najít práci, požádat o zvýšení platu, povýšení, založit rodinu nebo si pořídit dům. Aktuálně v České republice žije 37 % zástupců generace Z od výplaty k výplatě. Vypadá to jako vysoké číslo, je to ale výrazně méně než globálně (51 %).

Kromě ekonomické nejistoty trápí příslušníky generace Z politická nestabilita (28 %). Globální respondenti z generace Z uvádějí jako velký problém nezaměstnanost (22 %), která české respondenty téměř netrápí. Čeští mladí jsou si jistí, že vždy nějakou práci najdou a jsou v této otázce sebevědomí.

„Zaměstnanci z generace nazývané jako Z, jsou opravdu specifičtí. Zdravé sebevědomí jim nechybí, dokáží jej využít a nebojí se říci si, co chtějí. Naše značka cílí z velké části na mladé a také mnoho mladých zaměstnává, a proto si jejich preference dobře uvědomujeme,“ říká Josef Jankovský, HR manager ve společnosti Vuch.

„S citlivým vnímáním ekonomických problémů souvisí i životní náklady a řešení životních situací a potřeb. Vlastnictví bydlení a auto může být časově a finančně náročné. Mladí lidé mají také výrazné ekologické cítění. Rozhodují se i podle toho, jaký má výběr jejich životního stylu dopad na životní prostředí a jak tím sníží svou uhlíkovou stopu,“ říká Lukáš Haubelt ředitel marketingové agentury Brand Boost.

Tomu všemu nahrává i snadnější přístup ke sdíleným službám, například v oblasti sdílených automobilů. „Sdílená auta v současnosti využívá stále více Čechů. Jedná se většinou o mladé lidi mezi 20 a 30 lety, kteří si nejčastěji pochvalují svobodný životní styl bez nutnosti a komplikací automobil vlastnit. Tím, že volí tento způsob dopravy, mohou přispět ke snížení množství automobilů a menší uhlíkové stopě,“ říká Milan Beutl, ředitel českého zastoupení Anytime.

zdroje: Deloitte, Aspen