Markéta Jedličková pracuje jako datová analytička a ve svém volném čase, stejně jako mnoho dalších dobrovolníků, organizuje konference TEDxPrague, v rámci kterých zajímaví hosté představují zajímavá a aktuální témata, důležité a mnohdy originální myšlenky.
Rozhovor snad symbolicky patří k těm nejkratším v rámci Mozaiky vzdělávání. Vystoupení pod značkami TED Talks a TEDx Talks se totiž vyznačují svou svižností a výstižností. S Markétou Jedličkovou jsme během půl hodiny zvládli zmapovat historii i současnost konferencí TEDx nejen v Praze, posluchači mohou nahlédnout do zákulisí celoročních příprav a dokonce je čeká i jedna hozená rukavice.
Úplně tradiční otázka na začátek: Co jste vystudovala?
Já jsem vystudovala kybernetiku a řídící techniku. Kromě toho, že jsem studovala v Plzni, tak jsem byla i na půl roku v Dánsku na Erasmu. Tam mě to okouzlilo ať už svojí atmosférou, tak i jiným přístupem ke vzdělávání formou projektů.
A jak jste se dostala k pořádání TEDxPrague?
Ono to vzniklo postupně. Začínala jsem s pomocí na konferenci TEDx v Plzni. Po přestěhování se do Prahy jsem začala pomáhat s TEDxPrague a postupně jsem se zamilovala do toho konceptu, kdy člověk má možnost přemýšlet nad aktuálními tématy, jít v nich do hloubky a potom je poskytnout zdarma formou krátkých videí.
Myslím, že fanoušku toho konceptu TEDx je celá řada, ale ne každý si řekne: Tak já si uspořádám svojí vlastní. Co pro vás bylo takovým hnacím motorem, že jste do toho šla?
Ty důvody byly dva. Jeden z nich je, že jsem na té cestě už od prvního eventu začala potkávat zajímavé a velice aktuální aktivní lidi, se kterými jsem chtěla spolupracovat dál. A ten druhý důvod je, že mi to dávalo smysl. Že to, co vytváříme, mi dávalo nějakou hodnotu a přišlo mi, že ty myšlenky, které zaznívají jsou hodné šíření. A mnohokrát to bylo tak, že pokud bychom to neudělali my, tak to nevznikne.
Možná už tady můžeme zmínit, a možná se to málo ví, že celá ta akce vzniká na dobrovolnické bázi, přesto jak profesionálně, možná i díky té mezinárodní licenci vypadá.
Ta nám dává strukturu, jakým způsobem konference pořádat. Potom díky týmu dobrovolníků se tato struktura vyplní až do finálního formátu, který je potom vidět na venek.
A jak se takový tým dobrovolníků shání? To přece musí být docela schopní lidé v těch svých oblastech, které pak mají na starosti.
Hodně dobrovolníků se hlásí samo prostřednictvím našeho webu. A potom jsou tam lidé, které to prostě okouzlí. Přijdou na TEDx, vidí tu atmosféru, vidí ten výsledek a říkají si: „Ano, s tím chci pomoct.“ A třeba přijdou za naším týmem a řeknou, že chtějí taky přiložit ruku v dílu.
Myslím si, že TEDx také dává příležitost k tomu, aby člověk osobně rostl. Protože díky lidem, kteří se kolem toho projektu pohybují, se snažíme i vzdělávat. Teď od září spouštíme mentoringový program, kde nové dobrovolníky budou vzdělávat seniornější lidé, abychom právě vychovali novou generaci, která bude s TEDxem pomáhat.
My jsme se dozvěděli, co jste vystudovala, ale zatím jsme se nedozvěděli, čemu se profesně věnujete. Tak nám to pojďte říct. Možná je tam nějaké propojení na TEDx. Co vy osobně můžete jako svojí odbornost uplatnit při pořádání takovéto akce?
Prolnutí směrem od profesního života k TEDxu jsem zatím nenašla, protože ve svém profesním životě se zabývám především analýzou dat a aplikováním umělé inteligence. Ale směrem od TEDxu ke své profesní dráze, tam prolnutí vidím, protože z myšlenek, které zaznívají na TEDxu, čerpám a občas je integruji ve své práci.
Takhle to zní, že TEDx víc pomáhá vám než vy jemu.
Dalo by se to tak říct.
A je to tedy ta motivace, že se u toho něco nového naučíte, dozvíte, vyvede vás to trochu z komfortní zóny?
Určitě. Mě baví přemýšlet, baví mě se bavit s inteligentními lidmi, a ti se kolem TEDx pohybují. To je vlastně moje primární motivace.
Chcete vědět, co v rozhovoru zaznělo dále? Pusťte si jej úplně celý.
Podcast najdete například na platformě Spotify.
zdroj: Mozaika vzdělávání