V Brdech se objevili vlci

Občasné zprávy naznačovaly již delší dobu, že by vlci mohli mít o toto chráněné území zájem. Zdejší lesnatá krajina bez významného osídlení a s dostatkem přirozené potravy je totiž tím pravým přirozeným prostředím k životu.

I když máme vlka, coby žrouta Karkulek, babiček a třených bábovek, spojeného s negativními emocemi, pro lesy v Brdech je přítomnost vlků určitě dobrá zpráva. Živí se totiž především prasaty divokými, srnci či jeleny, kteří doslova spásají mladé stromky a působí tak velké škody lesníkům i zemědělcům. Přemnožená spárkatá zvěř tvoří přes 90 % vlčího jídelníčku. Přítomnost vlků tedy může v důsledku znamenat i pestřejší a druhově bohatší lesy.

Teritorium vlka bývá až několik set kilometrů čtverečních velké. Zejména mladí jedinci jsou schopni krajinou urazit i stovky kilometrů při hledání místa, kde by se mohli usadit. Vlci se mnohdy pohybují i v turisticky hojně navštěvovaných oblastech, jako je Šumava. Přímá setkání s člověkem jsou ale spíše vzácností. Při pobytu v přírodě by lidé měli mít své psy na vodítku a neměli by po sobě zanechávat odpadky a zbytky jídla.

„Pro naši krajinu jsou potřeba jak hospodářská zvířata, která ji pomáhají udržovat, tak vlci jako vrcholoví predátoři. Chovatelům hospodářských zvířat doporučujeme, aby svá stáda před velkými šelmami preventivně zabezpečili. Na to stát poskytuje dotace. Chovatelé mají také nárok na náhradu škod v případě vlčího útoku. Víme, že přítomnost vlků znamená pro chovatele komplikace. Právě proto jim stát podporu poskytuje. Nově je možné v důsledku opakovaného výskytu vlka žádat o náhradu újmy za ztížené zemědělské hospodaření. Ta představuje částečnou kompenzaci zvýšených nákladů na jinou organizaci pastvy – tedy například plat pro pastevce, údržbu oplocení, náročnější manipulaci se stádem či péči o pastevecké psy,“ vysvětluje a mírní obavy přímo Správa CHKO Brdy.