Orel v Drozdově? To není kreslená pohádka, ale sokolnický den
Sokolnický den v Drozdově, foto: Karel Brož
Sokolnický den v Drozdově, foto: Karel Brož

Orel v Drozdově? To není kreslená pohádka, ale sokolnický den

15 prosince, 2023 0 Od Pavel Žižka

Podzimní sokolnické lovy pořádané rokycanským střediskem Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty v Drozdově na rozhraní Plzeňského a Středočeského kraje mají svojí dlouholetou tradici. Konaly se i v letošním roce.

30. září  se do lovecké chaty místního mysliveckého spolku sjela téměř desítka sokolníků se svými opeřenci z nejrůznějších míst České republiky. Dopolední program obsahoval lov s králem nebes – orlem skalním. Petr Moulis pokoušel lovecké štěstí v dobře zazvěřené honitbě. A povedlo se. Orlí samice ulovila průběrný kus srnčí zvěře. Jednalo se tedy o správný odlov jedince, který není vhodný do dalšího chovu. S využitím orla tak proběhl ten nejpřirozenější lov, přičemž s orlem skalním lze ulovit nejen srnčí zvěř, ale i zajíce či lišku. Po úspěšném lovu se sokolníci s koronou / doprovodem zájemců o sokolnictví / sešli k občerstvení u lovecké chaty místního spolku. Poté následoval nástup, přivítání mysliveckým hospodářem Josefem Štajnerem a odchod do honitby.

Při relativně krásném počasí byli v okolí Drozdova k vidění raroh velký, sokol stěhovavý, káně Harrisova a také již zmiňovaný orel skalní. Právě ten vzbuzoval nejen obdiv, ale i respekt. Kromě sokolníků rokycanského střediska a jejich hostů, několika zájemců o sokolnictví i myslivců se této významné akce zúčastnili i zástupci laické veřejnosti, což svědčí o atraktivnosti tohoto zvláštního způsobu lovu. A zcela jistě nelitovali. Všichni totiž mohli obdivovat dravce při lovu v honitbě Mysliveckého spolku Holý vrch Drozdov, která hospodaří na více než tisícovce hektarech. O tuto krásnou honitbu, v níž převládá výskyt zvěře srnčí, černé i vysoké, se aktivně starají všichni členové spolku, jehož zázemí je právě v dobře udržovaném areálu pod lesem. Zde se také koncentrují i další aktivity místního seskupení, jehož náplní je především chov a ochrana zvěře okolo Drozdova.

Klub sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty byl založen 11. listopadu 1967 v Opočně pod Orlickými horami. A právě z tohoto důvodu se zde každoročně konají prestižní sokolnické lovy, na kterých má tradičně své zástupce i rokycanské sokolnické středisko. Sokolníkem však nemůže být každý. Kromě složení zkoušky z myslivosti musí po minimálně roční přípravné lhůtě pod vedením odborného garanta ještě složit náročné, zákonem stanovené sokolnické zkoušky a prokázat tím svoji odbornost. A nutno podotknout, že díky podobným akcím, která proběhla letos v Drozdově, nemá o zájemce o sokolnictví rokycanské středisko nouzi.

Odpolední lov spočíval ve zhruba dvouhodinové procházce honitbou za účelem vyhledání drobné zvěře – bažantů, kteří bohužel z našich honiteb pozvolna mizí a to nejen ke smutku sokolníků, ale především chovatelů ohařů – nepostradatelných pomocníků myslivců. I na tomto setkání byla práce čtyřnohých kamarádů několikrát vyzdvižena. Bohužel i v této honitbě dochází k poklesu výskytu drobné zvěře především díky změnám v krajině, ale i dalším negativním faktorům. Proto se místní myslivci snaží o podporu populace bažantí zvěře vlastním vypouštěním, tak jak je to i v jiných honitbách či při sokolnických lovech.

„Nelovíme pro kořist, ale pro všechno to krásné při lovu. Tak by se dalo charakterizovat sokolnické setkání rokycanského střediska, které každoročně přivítá do svých řad několik nových zájemců o lov či chovatelství. A je sympatické, že jsou to lidé nejrůznějšího věku i povolání. Zapadající sluníčko, slavnostní výřad s poctou ulovené zvěři, předání úlomku za ulovený kus srnčí zvěře a přátelské posezení s kvalitním občerstvením. Taková byla atmosféra okolo lovecké chaty, nad kterou se pozvolna rozprostírala tma. Plni neopakovatelných zážitků jsme se jen neradi rozjížděli do svých domovů. A co dodat na závěr? Nezbývá než poděkovat nejen účastníkům, ale zejména pořadatelům z řad myslivců MS Holý vrch Drozdov za jejich pozvání, vlídné přijetí i celodenní péči, kterou nám věnovali a doufat, že se zde za rok opět sejdeme a zažijeme příjemné okamžiky v přírodě,“ uzavírá Pavel Moulis ze Sokolnického střediska Rokycany

zdroj: Pavel Moulis, Sokolnické středisko Rokycany (tisková zpráva)