Známá neznámá – v Klatovech se chystá výstava

Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech zve na výstavu JANY BROŽOVÉ, s podtitutelem ZNÁMÁ – NEZNÁMÁ. Vernisáž se koná 23. 1. 2024 v 17 hodin. Samotná výstava se pro veřejnost otevře hned den následující a potrvá až do 12. května.

Výstava je ojedinělá tím, že budou vystaveny obrazy ze soukromé sbírky klatovského malíře Lubomíra Pěkniceho, který díla Jany Brožové sbíral. Sám se u ní naučil techniku podmalby na sklo, kterou následně také maloval.

Jana Brožová se narodila v Plánici 14.února 1909, jako dvanácté dítě z patnácti sourozenců. Letos uplyne 115 let od jejího narození.

Vystudovala učitelský ústav v Příbrami, kde také složila odbornou zkoušku z kreslení. V letech 1928 až 1931 studovala večerně na Umělecko-průmyslové škole v Praze u profesorů Vondrušky a Blažíčka. Její techniky byly široké: olej, akvarel, pastel, grafické listy zpracované dřevorytem, leptem i suchou jehlou. Na ČVUT pak ještě navštěvovala kurzy kreslení u profesora Blažíčka. Figurální malbu a akt současně studovala u prof. Poše. Soukromě studovala také u Bořivoje Žufana, malíře moderního umění. Byl to asistent prof. Poše, který byl jen o 5 let starší, než ona. Grafické postupy se učila soukromě u profesora P. J. Hoyera, Holanďana, odchovance německé akademie, oddělení grafiky. Grafiku si dále zdokonalovala soukromě u prof. Huyera a Mudruňky a také v hlubotiskařské dílně Mirro Pegrassiho, která existovala od roku 1936 na Smíchově. Dle jejích slov jí v tvorbě grafiky nejvíce ovlivnil mistr Pegrassi svými praktickými radami. Ve dnech 9. 8. – 16. 8. 1946 absolvovala kurs grafiky pro vyšší vzdělání učitelů v Mariánských Lázních

Výtvarnou výchovu nejdříve učila v Plánici, později již jako profesorka kreslení na gymnáziu v Klatovech. Vychovala tak tisíce dětí s láskou ke kreslení. Jejími žáky na základní škole byli i pozdější klatovští umělci- Gustav Fifka a Jan Rybák.

Ve zralém věku navštívila muzeum mistra Jindřicha Jindřicha v Domažlicích, který sbíral podmalby na skle. Byla z jeho sbírky obrázků unešená. Tehdy ještě netušila, že to bude i její milovaný výtvarný projev.

Byla však především kreslířkou- ilustrátorkou, pracovala v oboru knižní ilustrace, ale ilustrovala i Lidový deník a Lidové listy. Po válce se věnovala také malbě a podmalbě na sklo. Je autorkou oken pro kostel v Postřekově. Zde je v kostele sv. Jakuba na jednom okně svatá Anna a na druhém Panna Maria s Ježíškem, obě v chodských krojích. Také v kostele v Dobřanech, Holýšově, Vstiši a na Tanaberku můžeme vidět její malovaná okna. V poutním kostele na Tanaberku, kam chodila do kostela i Božena Němcová, jsou velké podmalby sv. Ludmily se sv. Václavem a Matky Boží s Ježíškem Údajně také malovala okna pro kostely v zahraničí např. v Itálii, Německu, Brazílii.

V tvorbě Jany Brožové se zpočátku prosazovala květinová zátiší a kresby motivů z přírody, později i z vesnického prostředí, též portréty dospělých, ale hlavně dětí. Proto často ve svém volném čase putovala Pošumavím, Klatovskem a Chodskem. Měla ráda jižní Čechy a Pošumaví až k Čerchovu a Plané. Srdcem lnula k venkovu na Klatovsku i Chodsku. Mistrovství Jany Brožové dozrálo v kresbě chodských krojů, na dospělých i dětech. S krajinnými motivy se u malířky setkáváme méně. Jsou to hájky v lukách, boží muka u polních cest, humna u vsí, chalupy, sáňkující se děti.

Radost pamětníkům způsobí malby starých Klatov či z okolí Janovic nad Úhlavou aj. Oblíbenými kolorovanými kresbami byli také huláni a jiné vojenské osoby. Tento motiv se objevoval i na podmalbě na skle. Vojáci malovaní na skle jsou majetkem vojenského muzea v Chudenicích.

Jedním z častých námětů Jany Brožové byla náboženská tematika. Proto v rodinách jihozápadních Čech je hodně obrazů svatých na plátně, skle a lepence. Například na Klatovsku je to Pana Maria

Klatovská se siluetou Klatov, na Chodsku ponejvíce Chodská Madona. Již od dob před 2. světovou válkou se malířka Jana Brožová prezentovala výstižnou ilustrační činností. Úzce spolupracovala s edicí „Knižnice Klatovska“. Vytvářela knižní obálky a ilustrace. Svými kresbami doprovázela tituly „Klatovské karafiáty“, „Staří pamětníci v Pošumaví“, „Kázání Msgre. Staška“, „E.L.Měchura – epilog k jedné sonátě“ aj.

Mezi betlemáři je známá především jako autorka papírového vystřihovacího Chodského betlému, který vydalo v roce 1939 Nakladatelství Vyšehrad. Vyšel zatím pouze jedenkrát, ale ve veřejnosti je velmi oblíbený. Pro betlémáře je důležité, že kromě tohoto papírového betlému je autorkou také několika podmaleb na skle, zobrazující scénu narození Páně. Technika „sklíček“, jak jim Jana Brožová říkala, ji uchvátila a věnovala se jí v posledních třech desetiletích svého života velmi intenzivně. Obrácený postup malby, při kterém se nejprve na rubovou stranu skla stranově převráceně nanesou kontury, pak detaily a postupně celý výjev až k závěrečnému pozadí, je i pro zkušené malíře nesnadný. Avšak Jana Brožová jej nejen mistrně zvládla, ale dala mu vlastní rukopis a drobné technické detaily (např. světýlka v očích postav, vytvářená pouhým proškrábnutím malby), pro které jsou i dnes tak obdivovány. Byť je největší počet jejích podmaleb řazen mezi práce menší, právě betlémy, které vytvořila touto technikou, jsou rozměrů neobvyklých. Největší z nich Železnorudský měří 120 x 60 cm, Domažlický, v současné době ve sbírkovém fondu Vlastivědné muzea Dr. Hostaše v Klatovech, p. o., je o něco menší, měří 55 x 100 cm, dále vytvořila i Loučimský, který se nachází na faře v Loučimi a Janovický je zatím neznámo kde.

Jako členka Svazu výtvarných umělců vystavovala na výstavách v Klatovech, v Plzni, ve Kdyni, v Domažlicích atd., později vystavovala se skupinou klatovských výtvarníků „Klatovy 75“, do které patřili Bedřich Andrle, Jindřich Bílek, Ladislav Císař, Matěj Hron, Miroslav Zrzavecký a Cecilie Vinařová.

Jana Brožová zemřela na svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova 26. července 1987. Utichl ateliér v Hammerschmiedově ulici 239/II. Její sestra Barbora ji pochovala na klatovském hřbitově do rodinné hrobky. Bohužel dnes je z této rodinné hrobky Městská kostnice, takže hrob Jany Brožové zde nenajdeme.

Přijďte se podívat na obrazy Jany Brožové, které nebyly ještě nikdy zveřejněny. Uvidíte již zaniklé klatovské uličky, Domažlicko a i profese, které již nikdy neuvidíte.

zdroj: Ing. Eva Hof Krocová (rozená Pěknicová, Vlastivědné muezum Dr. Hostaše v Katovech, tisková zpráva