Komentář šéfredaktora: Školství to má spočítané

Prvním čtením v minulém týdnu prošel návrh státního rozpočtu. Rodil se bolestivě a navrhovaný schodek ve výši 252 miliard je pro mnohé příliš málo ambiciózní. Oproti letošku o 43 miliard méně. Mnohem smutnější je rétorika vládních představitelů v oblasti utahování opasků. Zdá se totiž, že je největším trnem v oku je jim školství.

Abychom vše začali čísly: Ministerstvo školství letos pracuje s rozpočtem ve výši 265 miliard Kč. Na příští rok se plánovalo zeštíhlení o 30 a později o 11,6 miliardy. Nakonec to vypadá na nárůst o 4 miliardy korun. Tím ale dobré zprávy tak nějak končí.

Už v minulém týdnu perlil sám ministr školství. V rozhovoru pro Seznam zprávy Mikuláš Bek kličkoval jako zajíc ve snaze smýt ze sebe vinu za fejkových 130% průměrné mzdy pro učitele, které vláda velmi kreativně vztáhne k předloňským mzdám, a tristní mzdové podmínky kuchařek, školníků a uklízeček. “Já u toho nebyl a obce hospodaří lépe než stát, tak na ně hodíme platy nepedagogických pracovníků,” tak by šlo parafrázovat jedno z poselství tohoto interview.

Reakce ze školství na sebe nenechala dlouho čekat. Například ředitel Základní školy Be Open Marek Adler ve svém komentáři vyzval ministra školství, aby raději mlčel, než aby rozeštvával společnost proti učitelům tvrzeními, že buď budou dobře zaplacení učitelé a kvalitní školství nebo vyšší daně.

Mlčet se zřejmě ale nebude. K ministru školství se přidávají další vládní činitelé, kterým jsou peníze do školství trnem v oku. V nedělním pořadu Partie na CNN Prima News si do školství rýpl ministr financí Zbyněk Stanjura. Ten mimo jiné potvrdil, že vláda, neschopná šetřit jinde, má v plánu hodit platy školníků, uklízeček a kuchařek na hrb obcím. Příští rok se to nestihne, ale v roce 2025 se můžete těšit. Tak good luck, starostové malých obcí s rozpočtem v řádu milionů! Konečně se našel někdo, kdo bude schopný jim dát alespoň tu zaručenou minimální mzdu, kterou nezvládne dát stát. Ironie, co?

Výstup pana ministra se samozřejmě nemohl obejít bez tak oblíbeného rýpnutí do práce učitelů: „Uvidíme, jak to bude, pan ministr a jeho tým chystají reformu regionálního školství. Myslím, že je dobře se po deseti letech podívat, zda je výuka kvalitnější, nebo jestli máme přijmout jiná opatření, jež ty nemalé peníze, které stát dává do vzdělávání, využijí lépe,“ řekl Stanjura s poukazem na nárůst počtu zaměstnanců a jejich platů ve školství v uplynulé dekádě.

„Jen ať si zkontrolují, jestli učí dobře, když berou tolik,” zní na první pohled logická argumentace většiny. Ďábel je však skryt v detailu a tady je těch ďábelských celá řada. Za prvé nejde o žádné ohlédnutí po deseti letech, kdy si učitelé váleli šunky. Různých srovnávacích testování a zkoušek se každoročně dělá napříč školstvím mnoho. Stát údaje o kvalitách, které sledovat chce, má. Moc by mě ale zajímalo, podle jakých kritérií by v tuto chvíli chtěl kdokoli srovnávat školství před deseti lety a nyní. Žádné komplexní kvalitativní standardy totiž nemáme.

Tato argumentace pak jednoznačně vytváří prostor pro další brutálně logickou úvahu: „Berou o polovinu více než před pár lety, děti toho o polovinu více neumí, další růst tedy nebude.” Navíc, i kdyby se učitelé rozkrájeli, jakože ne každý učitel se pro své žáky krájet chce, a nějaké standardy by existovaly, po babišovských covidových kejklích a po krizi s uprchlíky z Ukrajiny, které školství bez výraznější podpory státu muselo absorbovat, bych se nějakých lepších výsledků z logiky věci neobával. Smutnou tečkou je fakt, že nárůst objemu prostředků na školství (nikoli pouze na platy učitelů) za Plagovy éry tehdy všichni svorně komentovali jako narovnání křivd z minulosti a napravení stavu. Napravený stav je tedy zřejmě třeba opět pokřivit. Buď jsme lhali tenkrát, nebo lžeme nyní.

„A zase pláčí jen ti učitelé. Vždyť se šetří všude.“ Tak to se nenechte zmýlit. Vláda šetří jak divá hodlá pro příští rok škrtnout místa pro 11 388 státních zaměstnanců. Z toho 10 tisíc se týká školství. To vše v době, kdy počty žáků ve školách dramaticky rostou. Nic víc vědět nepotřebujete, abyste si udělali obrázek o tom, jakou prioritou školství doopravdy je.

Nikdo nebere této vládě, že vládne v komplikované době, že musí snižovat deficit, že naopak výdaje na obranu logicky dramaticky zvyšuje. Nikdo by ani vládě nebral to, že výdaje na školství za této situace optimalizuje. Všichni asi chápeme, že regionální školství s dvěma sty tisíci zaměstnanců je na objem prostředků náročné a snadno se tu topí i škrtají velké sumy. Rétorika ministrů však dělá hlupáky z aktérů ve školství i z veřejnosti, jíž podsouvá rádobylogické polopravdy v naději, že nějak uhrají to, že v oblasti školství neplní sliby a nikdo nepozná, že nejsou schopní se k tomu postavit čelem. Tak hodně štěstí, milí starostové, ředitelé, učitelé, školníci, kuchařky, uklízečky, školní psychologové, asistenti pedagogů, speciální pedagogové a další. Zřejmě si o sobě ještě přečtete a vyslechnete mnohé, a to i z těch nejvyšších míst.

zdroj: CNN Prima News, Seznam zprávy